... vlastně ještě dřív než jsem se naučil číst, jsem v knížkách s oblibou listoval - hlavně v obrázkových, což mi zůstalo dodnes - jen ty obrázky se mění.... Postupně jsem jako čtenář prodělal období Slabikáře a comixových pohádek, pak jsem dospěl k pohádkám klasickým a posléze k Mayovkám a Verneovkám, ve škole jsem louskal Honzíkovu cestu později i Timura s jeho partou, pak jsem se s odporem prokousával povinnou četbou až po ukončení středoškolského vzdělání (a snad i puberty). Na univerzitě jsem zase přišel čtení na chuť a s radostí čtu kromě skript všechno od lehčích žánrů - humoru (Miroslav Švandrlík, Jaroslav Hašek, Petr Urban, Winston Groom, Leo Rosten), detektivek (Dick Francis, Sir Arthur Conan Doyle) a sci-fi (H. G. Wells), přes historická díla (Mika Waltari, Jarmila Loukotková, Leon Feuchtwanger), až po čtivo náročné a ryze umělecké (Karel Čapek, Ota Pavel, William Styron, Ernest Hemingway, Jan Otčenášek, A. J. Cronin, Arthur Hailey), ale absolutně ze všeho nejvíc miluju knížky Michala Viewegha. Po letošní návštěvě Muzea holokaustu v Amsterdamu jsem se také rozhodl přečíst si Deník Anny Frankové - jestli jste ho někdo četl, nebo také rádi čtete knížky Michala Viewegha, uvítal bych mailík s Vaším názorem na tato literární díla.